"Nepravý" VKV QRP závod 2009

  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • BOUBÍN loc. JN68VX + SOTA summit OK/JC-002**

Ano přátelé, fungovalo to bezvadně! V rámci programu SOTA jsme si řekli, že je to škoda, když už se „vyškrabeme“ do takové výšky, nepřibrat nějaký ten AKU, TRX, ANT, a proč nezkusit i VKV!? Přidal se k nám (tedy OK1DDQ+OK1HCG) i Vláďa OK1DDV (= tři Písečáci), a s naditými batohy jsme vystoupali na Boubín = 1362m ASL. No „vystoupali“ – já měl strach, že se tam nedostanu, ale nechtěl jsem se nechat zahanbit, a tak jsme asi za 2 hodiny (cca 5 km trasa/přes 400m převýšení) byli na vrcholu Boubína.

Nádherné počasí, bezvadný rozhled daleko do kraje dával příslib i dobrých podmínek (na fotografování to ale moc nebylo, protože vysoká vlhkost v půdě a teploty přes 25*C vytváří dost mlžného oparu v krajině). 5 ele YAGI podle DK7ZB, nahoře na rozhledně (obsluha otáčí ANT, navigována pomocí PMR = výborný nápad, Jirko!), dole zařízení. Spousty turistů, kteří se na vrcholu po desáté hodině začínají objevovat pak kolem poledne připomínají provoz na dálnici D1!? Někteří si nás jen zvědavě prohlížejí, někteří žádají i o společné foto (rád vyhovím), Hi…

Příjemné bylo setkání s dvěma mladými holandskými turisty, kteří nejen že odpoví nahoře na rozhledně na pozdrav (většina domácích neodpoví!), ale dávají se do krátkého rozhovoru. Nechají si ukázat, kde je jaké město a ptají se na místní zajímavosti. Je prý to tady pro ně velmi zajímavá země, oproti domácímu rovinatému Holandsku…

Zpět k závodu. Hned po příchodu si měníme propocená trika a instalujeme nahoru na ochoz (kde to docela příjemně fouká) anténu YAGI, dolu do stínu na jedné betonové patce rozhledny pak zřizujeme „soutěžní QTH“, kde máme naše osvědčené zařízení ze SOTA aktivit. Je to Jirkova FT-857D, a hlavně akumulátory (celkem 4 kusy), které Vláďa vynesl na kopec (prý měl otlačená záda ještě tři dny potom…). K tomu nezbytné tužky, papíry, hodiny, klíč, sluchátka atd… Sice se zpožděním oproti plánu, ale přeci jen začíná OK1DDV na SSB první QSO. Jde to poměrně dobře, ale když se vyčerpá (hlavně nepohodlným posezem u zařízení – viz obr. dole), střídá se a jde nahoru na rozhlednu dělat „rotátor“. Když už si hoši myslí, že nikoho nového neslyší, pokládám ruku na klíč a spouštím CW provoz. Přibývají nová a zajímavá QSO se stanicemi v F DL I S5 9A HA OE OM OK. Dokonce i ODX s I5PVA/6 z JN63GN QRB 610 km. Vše poměrně dobře a lehce, žádné problémy s dovoláváním nemám, a pokud ano, prostě se ladím/hledám jinde… Po necelých dvou hodinách si zase berou hoši mikrofon a pokračují na SSB.

Čas běží, přibývají spojení v deníku a mraky na obloze. Úderem 15. hodiny vypínáme zařízení (a kupodivu nevybité baterie), demontujeme veškerá zařízení a balíme. Jěště kontrolujeme každý své rukopisné zaznamy spojení, aby Vláďa doma při přepisu do PC/deníku neměl pochybnosti a také zabalené batohy a trávu kolem patky rozhledny (= naše pracoviště), zda tam nezůstala náhodou nějaká malá nebo důležitá součást našeho vybavení. Krátká svačina na posilnění a všichni se vydáváme na cestu zpět. 76 QSO a přes 16.000 bodů na značku OK1KPI/p pro nás byl úspěch, a mých dalších 70 QSO na 40m/CWFT-817 pro lovce summitu SOTA není k zahození!

Cesta dolů je s těžkými batohy (úbytek napětí v baterkách se na váze neprojevuje..?!) snazší, projevuje se i absence jídla a v pití (to si neseme jinde). Průběžně cestou probíráme různá technická a společenská témata – přece jen se lépe jde když nemusíme (nebo alespoň já) myslet na zbývající kilometry a hřmění nad lesy! Ale gravitace nás spolehlivě táhne směrem ke Kubově Huti. Kousek nad nádražím (pokud ne nejvýše umístěné nádraží v republice, pak skoro nejvýše…) si všímáme pozůstatku vojenského opevnění ČSR, které nám při cestě nahoru uniklo.

Pak už jen míjíme posledních několik hotelů s turisty na terasách a jsme u posledního dnešního cíle = parkoviště. Výborně – auta tam jsou! Takže ulevujeme tělům – batohy jdou do kufrů, mi se loučíme a nasedáme. Po odjezdu z parkoviště začíná (v 17:13h) pršet! Vše vyšlo „podle plánu“, celý výlet i závod se vydařil, jsme příjemně unaveni a spokojeni!

Takže NSL příště – doufám.