OK/JC-083 Pasecký vrch (4/6/2012)

  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /var/www/ok1hcg.cz/www/includes/unicode.inc on line 311.

Návštěva tohoto vrcholu je druhotný výsledek mojí účasti ma letošním MWC + HFFD s kluby OK1KPI a OK1KWV (letošní příspěvek na toto téma bude snad brzy v rubrice ZÁVODY). I když je blízký Písek – moje rodiště, obklopen několika pro program SOTA platnými vrcholy, dosud jsem ani z jednoho nevysílal. A to jsem právě chtěl napravit. Po víkendových deštích jsem si říkal, že to snad nebude v lese tak špatné a co nejdříve jsem vyrazil. Za nástupní místo jsem zvolil QTH dlouholetého kolegy OK1JMP, který bydlí přímo v Pasekách. Petr byl naštěstí doma (vytížený dědeček) a tak jsem se po krátkém pozdravení a návštěvě vydal kolem místního obchodu do příkrého svahu po asfaltce až k lesu, kde se objevila žlutá turistická značka, které jsem se držel až co nejblíže k vrcholu. Poté mi Garmin ukazoval vrchol vpravo, ve vysoké, hustě zalesněné stráni. Naštěstí zde těžba a traktory ve stráni vytvořily jakousi stezku, po které jsem se přes větve a kmeny dostal až pod vrchol Paseckého vrchu.

Nebyla to snadná cesta, protože bylo dost mokro, teplota kolem +15°C sice trochu přispívala k lepšímu „chlazení“, ale přesto jsem na domnělém vrcholu (u skaliska) sundal batoh a košili, tričko jsem pak zcela regulérně vyždímal – bylo zcela propocené. Jak se ukázalo, ke skutečnému vrcholu, označenému obvyklou červeno-bílou tyčkou a nivelačním bodem/kamenem jsem to měl asi cca 100 m daleko. Sám vrchol je v hustém náletovém porostu a vysokém kapradí, bez navigace těžko objevitelný.

Pro jistotu jsem na kámen postavil mého „vokouna“, aby byl lépe rozeznatelný. Nezbytných několik obrázků a vracím se na nejbližší (dle ARM) příhodné místo pro natažení antény a zřízení „pracoviště“. To mi dalo zabrat, protože jsem si k natažení dipólu zvolil sice vykácený svah, ale plný volně ležících větví. Pro chůzi nic příhodného. Alespoň že se jeden pařez velmi hodil k umístění všeho potřebného coby velmi provizorní stůl.

Protože jsem byl stále s Petrem v kontaktu na FM kanále, věděl, kdy jsem hotov s přípravami a mohl tedy jako první se mnou navázat QSO. Signály všech volajících stanic (až na výjimky) byly poměrně silné a bez očekávaného QRN. Tentokrát jsem měl odvoz vlastní, ale čekaly mne ještě další povinnosti, tedy žádné velké „kochání“ okolím se nekonalo… Po asi hodině provozu jsem aktivaci zakončil 34. spojením s OM7PY. Následuje zabalení všech věcí do krabic a do batohu a se stožárkem v ruce se vydávám dolu z prudkého kopce (na fotografii to tak nevypadá!) směrem k autu.

Sice trochu jinou pěšinou, ale přece jen v pořádku se dostávám do obce, kde už na mne čeká Petr i s vnoučkem a společně pak odjíždíme do Písku. Nic jsem nikde nezapomněl a tak se odpoledne za veliké průtrže černých mračen vydávám domů do Prahy. Tentokrát bylo mezi „lovci“ 4 bodů i 9 OK/OMs ale žádné SxS QSO. Díky vám a NSL příště.